Co dělají vlčí a rysí hlídky
Smyslem vlčích a rysích hlídek je neustálý pohyb v území, kde se velké šelmy vyskytují, přičemž monitorují jejich výskyt a svou neustálou přítomností v terénu odrazují jejich potenciální pytláky.
Zoologická pozorování
První důležitou funkcí monitoringu je zjišťování pobytových znaků rysa, v CHKO Kokořínsko - Máchův kraj, Krušných horách, na Šluknovsku a na Broumovsku vlka, v Jeseníkách rysa i vlka a v Beskydech jak vlka, tak medvěda. Speciálně vyškolení dobrovolníci vyhledávají stopy, trus a srst (tzv. pobytové znaky), které potom slouží správám chráněných krajinných oblastí a národním parkům i Akademii věd ČR k dalším zoologickým výzkumům.
Dobrovolníci nalezené stopy a stopní dráhy důkladně fotograficky dokumentují, případně pořizují sádrové odlitky a sbírají trus nebo srst šelem na genetické a potravní analýzy. Od roku 2003 je monitoring zaměřen rovněž na sledování dalších chráněných živočichů (tetřev hlušec, jeřábek lesní, vydra říční, kočka divoká a další). Zaznamenávají také zachovalé a cenné lesní porosty jako možné jádrové oblasti výskytu velkých šelem a vzácných lesních živočichů.
Každodenní pohyb v terénu
Svou neustálou přítomností v terénu dobrovolníci vlčích a rysích hlídek odrazují lovce (pytláky) od střelby na chráněné šelmy a zjišťují pokusy o nelegální lov (masité návnady - tzv. újedě). Působí tak jako prevence pytláctví - nejvýznamnějšího faktoru ohrožujícího velké šelmy. Pytlák může být hlídkami přistižen přímo při činu a v tom případě mu hrozí obvinění z trestného činu pytláctví.
Aktivita hlídkařů je zesílena na podzim a v zimním období, kdy jsou šelmy nejčastěji zabíjeny (probíhá hlavní lovecká sezóna - společné hony na divočáky, lov na čekané aj.; někdy i proto, že zimní srst je cennější než letní). V horách dobrovolníci umisťují cedulky s upozorněním, že území sledují dobrovolné hlídky. Hlídky zásadně nevyužívají pro svůj pohyb v lese žádná motorová vozidla, naopak se snaží proti neukázněným motorkářům rázně zakročit.
Dokumentace "újedí"
Při monitoringu se dobrovolníci někdy setkávají s masitými návnadami - tzv. újeděmi, které myslivci kladou před posedy. Ve většině případů se jedná o mrtvoly nebo části mrtvol hospodářských zvířat, jejichž ponechávání ve volné krajině výslovně zakazuje veterinární zákon. I přesto byly zdechliny zvířat nalezeny na újedišti dokonce v ochranném hygienickém pásmu vodní nádrže na pitnou vodu (Karolinka-Stanovnice, 2003). Takovýto nález je hlídkujícími dobrovolníky řádně zdokumentován a oznámen místní veterinární správě, která zahájí šetření a přikáže odstranění návnady, pokud tak myslivci neučiní již v průběhu šetření.
Myslivci často argumentují tím, že návnady jsou určeny pro lišku - tedy "škodnou". Mohou mít pravdu, ale i zkušení zoologové potvrzují, že tyto návnady navštěvují také zákonem chráněné šelmy. Pak už záleží jen na slušnosti a morálce lovce, zda se po nic netušící šelmě rozhodne vystřelit. Samozřejmě, že většina myslivců by si na vlka, rysa nebo medvěda vystřelit nedovolila, na druhou stranu se ale stále najdou i takoví, kteří se s výskytem velkých šelem těžko smiřují. Bohužel i pár pytláků dokáže výrazně ohrožovat přežití velkých šelem u nás (blíže v kapitole Pytláctví).
Na újedištích je nebezpečí nelegálního odstřelu šelem především v noci za úplňku (kdy je nejlepší viditelnost). Činnost hlídek je proto rozdělena na část denní a část noční. Ve dne účastníci procházejí terén, mapují pobytové znaky šelem a do map zakreslují nalezená újediště. V noci potom tato újediště obcházejí (pohybují se ovšem pouze po cestách, jednak aby neplašili zvířata, jednak aby myslivec číhající na posedu omylem nezaměnil člena hlídky za lovnou zvěř) a sledují, zda nedochází k nelegálním odstřelům.
V blízkosti posedů se mohou nacházet i újediště s rostlinnou návnadou - myslivci přivážejí zvěři „na přilepšenou" např. zrní, seno, ovoce apod. Rys či vlk, přicházející k újedišti za snadným úlovkem, nebo medvěd přivábený pachem této často zahnívající potravy, se potom může snadno stát obětí číhajícího lovce.
Vyvracení mýtů o šelmách
Hlídkující dobrovolníci informují obyvatele a návštěvníky beskydských a šumavských hor o výskytu šelem a snaží se vyvracet nepravdivé mýty o nebezpečnosti velkých šelem pro člověka. Zájemcům nabízejí informační materiály o velkých šelmách a snaží se informovat místní obyvatele o své činnosti.
Spolupráce se Správami CHKO
Při terénním monitoringu získávají vlčí i rysí hlídky velmi cenné informace o výskytu a pohybu ohrožených druhů, které předávají správám chráněných krajinných oblastí a NP Šumava a NP České Švýcarsko. Svou dobrovolnou činností tak doplňují malý počet terénních pracovníků na těchto Správách.
Vyprávění o jednom úspěšném dni vlčí hlídky, která se vydala "Rysí stopou".
Z deníků vlčích hlídek - o nečekaném nálezu na začátku sezony 2011/2012
Z deníků vlčích hlídek - Rysí stopovačka na prvním sněhu aneb jak se stopuje rys
