Náhrada škod

Ochrana a zachování některých druhů živočichů je v zájmu společnosti, v České republice proto zvláštní zákon garantuje povinnost státu poskytnout náhradu za škody, které tato zvířata způsobí. Jedná se o zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými druhy živočichů, který určuje jmenovitý okruh těchto živočichů a stanoví podmínky náhrady škod jimi způsobených. Způsob výpočtu výše škody je uveden ve vyhlášce č. 360/2000 Sb.

U chovatelů hospodářských zvířat se nejčastěji jedná o škody způsobené vlkem, medvědem, případně rysem na:

ovcích, kozách, králících a hrabavé drůbeži (další vymezená domestikovaná zvířata podle tohoto zákona jsou skot, prasata, vodní drůbež, koně, osli a jejich kříženci, kožešinová zvířata);
psech sloužících k hlídání vybraných domestikovaných zvířat.

Dále se jedná o škody způsobené medvědem na včelstvech a včelařském zařízení.

Zákon pamatuje i na případnou škodu na zdraví a životě člověka nebo na škodu na uzavřených objektech (například ohradách nebo plotech) a movitých věcech v nich umístěných.

Náhrada škod na hospodářském zvířectvu je poškozenému přiznána

pokud byla zvířata (ovce, kozy, skot, koně, prasata apod.*) v době vzniku škody umístěna v uzavřeném objektu (pastvina oplocená běžným typem pastevní ohrady nebo elektrickým ohradníkem, uzavřený např. dřevěný přístřešek sloužící k přenocování zvířat na pastvině, uzavřený zděný chlév, oplocený dvůr apod.);
pokud byla zvířata v době vzniku škody pod přímým dohledem fyzické osoby nebo pasteveckého psa (v tomto případě nemusí splňovat podmínku umístění v uzavřeném objektu nebo el. ohradníku);
pokud byla hrabavá drůbež a vodní drůbež v době vzniku škody umístěna v uzavřeném objektu (např. oplocená zahrada, oplocený dvůr, kurník, chlév);
pokud byli králíci a kožešinová zvířata v době vzniku škody umístěni v uzavřeném objektu (králíkárna, kotec apod.).

*) Dle uvedeného zákona se nehradí škody způsobené na chované zvěři (daněk, muflon, jelen) a na chovech exotických druhů (pštros apod.).

Postup v případě škody

Je v zájmu poškozeného ohlásit událost co nejdříve, nejpozději však do 48 hodin, místně příslušnému orgánu ochrany přírody, aby došlo co nejrychleji k ohledání místa a aby mohly být zdokumentovány případné stopy a pobytové znaky šelem. Takovým odpovědným orgánem, který provádí šetření a sepíše z něj protokol, je na území Chráněné krajinné oblasti nebo národního parku tamní Správa (Správa CHKO Beskydy). Mimo velkoplošná chráněná území je to obvykle odbor životního prostředí úřadu obce s rozšířenou působností, do jehož správy místo škody spadá.

Po zjištění škody by měl chovatel zajistit pobytové znaky útočících šelem (stopy, trus, případně chlupy zachycené na ohradě) – stopy přikrýt deskou apod., aby nedošlo k jejich zničení deštěm nebo rozšlapáváním, označit místo nálezu trusu, trus, případně chlupy šelmy vložit do igelitového sáčku). Má-li chovatel fotoaparát, je užitečné, když provede ihned fotodokumentaci všech nálezů (místo, kde došlo ke škodě, usmrcená, zraněná hospodářská zvířata, zjištěné pobytové znaky šelem, místo škody).

Stejně tak je třeba zachovat na místě, pokud možno bez manipulace a přesunů, případné zbytky napadených zvířat a poškozená zařízení.

Bezodkladně by měl být přivolán veterinář, který ohledá mrtvá zvířata a vydá potvrzení o příčině jejich smrti, případně ošetří zvířata jen zraněná.

Žádost o náhradu škody

Žádost je nutno podat do deseti dnů od zjištění škody písemně na příslušný krajský úřad.

Žádost o poskytnutí náhrady škody musí obsahovat tyto údaje:

jméno, příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt žadatele (poškozeného), je-li jím fyzická osoba;
název, sídlo a identifikační číslo žadatele (poškozeného), je-li jím právnická osoba;
popis příčin vzniku škody a uvedení rozsahu škody;
označení vybraného živočicha, který škodu podle poznatků žadatele (poškozeného) způsobil;
popis opatření žadatele (poškozeného), která učinil k zabránění vzniku škody (stačí, když tyto údaje uvede ve svém protokolu orgán ochrany přírody, který provádí šetření ke zjištění původce škody);
způsob poskytnutí náhrady škody (např. převedením finančních prostředků na účet poškozeného u peněžního ústavu, výplatou peněžní částky v hotovosti v pokladně příslušného orgánu, zasláním peněžní částky poštovní poukázkou na adresu poškozeného).
Vzor žádosti o náhradu škody si můžete stáhnout zde (formát word).

K žádosti o náhradu škody žadatel (poškozený) připojuje:

1. lékařskou zprávu od lékaře, který provedl ošetření, popřípadě léčil fyzickou osobu, jde-li o škodu na životě nebo zdraví;

2. doklad nebo jiný důkaz o vlastnickém právu k živočichům, kteří byli šelmou poraněni nebo zabiti;

3. potvrzení vydané veterinárním lékařem o příčině úhynu zvířete v majetku poškozeného; toto potvrzení není třeba, jde-li o škody na rybách;

4. doklad o vlastnickém nebo jiném právu k věci movité nebo nemovité, na níž ke škodě došlo, jde-li o škodu na nesklizených polních plodinách, trvalých porostech, uzavřených objektech nebo movitých věcech v uzavřených objektech;

5. popřípadě odborný nebo znalecký posudek o vzniku škody a o její výši (není povinný).

Orgán ochrany přírody, který prováděl místní šetření, je povinen předat svůj protokol přímo krajskému úřadu.

Výše náhrady

Stanovení výše náhrady určuje vyhláška 360/2000 Sb., a jedná se o cenu obvyklou, tedy cenu, které by bylo dosaženo při prodeji takového zvířete, včelstva nebo zařízení. Jde-li o dražší plemeno, je třeba tuto skutečnost doložit dokladem o koupi nebo dobrozdáním veterináře či plemenáře.

Škody na včelstvech a včelařských zařízeních lze odvodit od cen zveřejňovaných Českým včelařským svazem. Obdobně to platí také pro škody na psech nebo zařízeních pro ustájení zvířat. V případě rozsáhlejších škod nebo složitějších záležitostí je vhodné vyžádat si znalecký posudek z oblasti cen hospodářských zvířat nebo včelařství.

Některé z dokladů (např. vlastnictví zvířat) lze doložit formou čestného prohlášení. Krajský úřad by měl ve věci náhrady konat, vyřízení náhrady zajistit neprodleně, takže v případě jeho delší nečinnosti je třeba věc písemně urgovat.

Vyplacené náhrady škod v letech 2003-2010

Následující tabulka udává množství a rozsah náhrad vyplacených dle zákona 115/2000 Sb. za škody v Moravskoslezském a Zlínském kraji (karpatské oblasti) způsobené vlkem obecným, medvědem hnědým a rysem ostrovidem. Údaje byly získány na základě žádosti dle zákona č. 123/1998 o právu na informace o životním prostředí z krajských úřadů Moravskoslezského a Zlínského kraje.

Rok	Moravskoslezský kraj			Zlínský kraj
Rok	Počet podaných žádostí o náhradu	Množství nahlášených škod	Vyplacené náhrady (v Kč)	Počet podaných žádostí o náhradu	Množství nahlášených škod	Vyplacené náhrady (v Kč)
2003	5	1 tele, 7 ovcí, 3 jehňata	59.021,25	6	10 ovcí	31.200
2004	1	1 ovce, 2 jehňata	10.000	13	53 ovcí, 2 kozy	155.300
2005	3	9 ovcí, 2 berani, 2 jehňata	39.000	3	3 ovce	9.500
2006	0	-	-	1	5 ovcí	15.000
2007	1	3 ovce	9.000	3	6 ovcí, 1 tele	24.500
2008	2	5 ovcí, 5 jehňat, 1 elektrický ohradník	23.800	9	9 ovcí, 3 kozy, 2 telata	52.500
2009	0	-	-	2	7 ovcí	24.500
2010	0	-	-	2	5 ovcí	12.100

Text: Dana Bartošová
Tabulka: Miroslav Kutal