Hrozby pro medvědy
Medvědi jsou ze všech evropských velkých šelem nejvíce ohroženi ničením biotopů - přirozených lesů.
Rozmanitost živočišných a rostlinných druhů v lesích s vysokým podílem odumřelého dřeva a vrstevnatou porostní strukturou je značná. Právě tady medvědi nacházejí vhodné úkryty a dostatek potravy, když rozhrabávají ztrouchnivělé pařezy a na světlinkách se živí lesními plody.
Medvěd hnědý je v legislativě ČR zařazen mezi zvláště chráněné, kriticky ohrožené druhy (zákon č. 144/1992 o ochraně přírod a krajiny, prováděcí vyhláška MŽP ČR č. 395/1992). Není tedy dovoleno usmrcovat jedince a zasahovat do jejich biotopů. Přesto, z hlediska reálného dopadu, stát zabezpečuje těmto šelmám jen mizivou ochranu.
Většina posledních pralesů byla v Beskydech smýcena ve 40. letech 20. století, a tak jsou dnešní hory pokryty z větší částí věkově uniformními porosty smrčin pochybné provenience. Zbytky přírodních lesů, „pralesů“, poskytují možnosti k obživě několika jedincům, chybí ovšem klidové zóny. Medvědy tak často vyrušují houbaři a sběrači plodů a zvířata jsou pak stresována.
Vůči těžbě dřeva je státní ochrana přírody, mimo několik přírodních rezervací, v právním rámci chráněných krajinných oblastí zcela bezzubá, a tak dále dochází k holosečnému mýcení hodnotných jedlo-bukových porostů a nahrazování monokulturami smrku jen s minimálním podílem listnáčů (viz běžná praxe např. v Javorníkách a Vsetínských vrších). Přitom bukvice jsou pro medvědy klíčovým zdrojem energie na podzim, kdy medvědi nabírají tuk tolik potřebný pro úspěšné přezimování.
Vhodné lokality výskytu medvěda jsou i v Jeseníkách a na Šumavě.
Přirozenému osídlení těchto oblastí brání však jak fragmentace a zástavba krajiny, tak nelegální lov, ke kterému stále dochází v jádrových oblastech výskytu. Překvapivý výskyt medvěda v roce 2002 v průmyslové oblasti Ostravska u Orlové naznačuje, že i medvědi jsou schopni bariéry civilizace nepozorovaně překonávat.
Nebezpečím je také stále zcela nekoncepční přístup k lovu medvědů na Slovensku.
Na Slovensku zabíjejí medvědy v rámci tzv. regulačního lovu, ovšem bez toho, že by tamní orgány ochrany přírody znaly skutečnou početnost populace, podle které by žádosti o odstřel hodnotily. Každoročně se tak povolují odstřely medvědů, kteří nikdy nezpůsobili žádnou škodu. Např. v roce 2005 MŽP SR odsouhlasilo odstřel 68 zvířat; nakonec bylo zastřeleno 35, ovšem žádný z deseti „škodníků“ - synantropních medvědů, kteří skutečně způsobovali problémy (Lukáč 2006).
Podle Lesoochranárskeho zoskupení VLK je toto střílení medvědů v rozporu se slovenskou i evropskou legislativou, narušuje sociální strukturu populace a problémy s medvědy neřeší, ale v části případů dokonce vytváří.
Dokazuje to i medializovaný případ útoku medvěda na lesníka v revíru mysliveckého sdružení Kamenná u Liptovské Sliače v roce 2006. K útoku došlo navzdory tomu, že přesně v tomto revíru proběhl v předchozím roce regulační odstřel medvěda.
Matka dvou medvídků, zastřelená na jaře 2005. Foto http://jurajlukac.blog.sme.sk
Teprve letos přistoupilo slovenské ministerstvo životního prostředí ke konkrétním opatřením - na vytipovaných místech nechalo instalovat zabezpečené kontejnery na odpad. Cena jednoho velkého kontejneru se pohybuje okolo tisíc eur, menší stojí 700 až 800 eur. O kontejnery zatím projevilo zájem třicet obcí.
Kontejnery jsou účinnou ochranou proti medvědům, kteří přicházejí do obydlených území za potravou. Tato zařízení se osvědčila už v Demänovské Dolině, kde se počet medvědů snížil právě po instalování kontejnerů.
Medvěd „omylem“ zastřelený místo divočáka slovenskými myslivci při společném lovu Technické Univerzity ve Zvoleně, 19. 10. 2005. Foto http://jurajlukac.blog.sme.sk
Více informací:
Reportáž ČT Přidej se s Erikem Balážem z Tiché doliny I. díl
Reportáž ČT Přidej se s Erikek Balážem z Tiché doliny - II. díl
Baláž E., D'Amicis B., 2010: Posledná pevnosť. ADIN, 240 s.
Když lidé nabízejí, tak bereme. Rozhovor s medvědem. Sedmá generace, Brno 2010
