Jsou medvědi nebezpeční?
Pokud potkáte v přírodě medvěda, neznam
ená to automaticky, že na vás jistě zaútočí. Medvědi nepovažují člověka za svoji potravu, a pokud mají možnost, raději se mu vyhnou. Při většině setkání s lidmi tak medvěd většinou hned uteče.
Ke konfliktu může dojít, pokud se medvěd při blízkém setkání s člověkem cítí ohrožený, a při sebeobranné reakci, pokud byl překvapen, vyrušen nebo vyprovokován.
Pravděpodobnost, že k takové situaci dojde, lze snížit respektováním doporučených pravidel chování v oblastech, kde se medvědi vyskytují. V již nastalé situaci pak může vhodná (či nevhodná) reakce člověka rozhodnout o výsledku setkání. Medvěd je zvíře, které se řídí svými instinkty a okamžitými náladami- v těchto situacích tedy musí být člověk tím uvědomělejším, kdo vhodně a přiměřeně zareaguje.
Medvědi mohou začít způsobovat problémy, pokud si zvyknou na lidskou přítomnost a potravu, která pochází od lidí. K tomu může dojít především u horských chat, rekreačních středisek nebo v obcích v blízkosti lesa, kde se medvěd vyskytuje. Díky svému vynikajícímu čichu je lákán především zapáchajícími odpadky (např. kuchyňskými zbytky) i na velkou vzdálenost. Pokud medvěd takto objeví snadno dostupný zdroj potravy, snaží se ho využít v maximální možné míře. Rychle si zvykne vracet se k takovému místu a přitom ztrácí přirozenou plachost.
Takoví jedinci se nazývají synantropní, nebo též kontejneroví medvědi. Úmyslně se přibližují k lidským obydlím, aby získali potravu, a mohou tedy být potenciálně nebezpeční. Pozorování medvědů v blízkosti popelnic ve vesnicích nebo u chat bylo hlášeno i v Beskydech, jedná se však pouze o ojedinělé (a nepotvrzené) případy.
Na Slovensku je tento problém rozšířenější. Původ problému je však především v lidech a jejich přístupu, ne v samotných medvědech - možnosti řešení totiž existují a s úspěchem se již v některých zemích využívají. Účinným opatřením jsou např. speciální "protimedvědí" kontejnery. Důležitá je především ochota a osobní postoj obyvatel oblastí, kde k těmto případům dochází, spíše než to, jestli je povolen regulační odstřel problémových jedinců. Dokud se v oblasti budou nacházet nezabezpečené odpadky či budou lidé medvědy přímo záměrně krmit (např. kvůli atrakci pro turisty u hotelů), další medvědi budou stále přicházet do blízkosti lidí za snadno dostupnou potravou, zvláště pokud mají přirozené potravy nedostatek (například kvůli konkurenci se sběrači lesních plodů a houbaři).
Speciální kontejner nedostupný medvědům. Foto:www.medvede.sk
Základním předpokladem společného soužití lidí a medvědů je tedy jednak adekvátní ochrana hospodářských zvířat, např. prostřednictvím elektrických ohradníků nebo hlídacích psů, jednak náležité nakládání s odpady, které je třeba pravidelně vyvážet nebo přechovávat v kontejnerech tak, aby se do nich medvědi nedostali. Nejsnadněji dostupné zdroje potravy musejí medvědi nacházet v přírodě, mimo obydlené oblasti.
Případné ztráty na domácím zvířectvu nebo včelstvech a všechny další škody jsou hrazeny státem, a to podle zákona o náhradě škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy (115/2000 Sb.).
Škody způsobené velkými šelmami se často zveličují - ve skutečnosti dosahují skoro ve všech evropských státech méně než 1 procento z celkového počtu hospodářských zvířat, konkrétně u medvědů je to 0,01-0,11 %). U nás byl poněkud výstředním případem medvěd ze Vsetínska v létě roku 2000, který způsobil značné škody v celkové hodnotě 192 620 Kč. Tento jedinec, který nejevil přirozenou plachost vůči lidem, byl odborníky odchycen do klece a převezen do ZOO (odkud později "utekl" a byl nakonec zastřelen). Vzhledem k jeho abnormálnímu chování se zřejmě jednalo zvíře uprchlé nebo vypuštěné ze zajetí. Škody "Míši z Brodské" tak několikanásobně přesáhly škody všech dalších medvědů v letech 2001-2005, kdy byl zničen pouze jeden včelín a zabity dvě ovce.
Postoj veřejnosti vůči velkým šelmám se mění k lepšímu, i když pomalu. Vlci si získávají sympatie lidí zřejmě díky příbuznosti se psy, jež si člověk v dávných dobách z vlků vychoval, a patrně i svým životem ve smečkách, který je podobný uspořádání lidské společnosti. Rys, půvabná kočkovitá šelma, zase upoutá svým elegantním pohybem a nápadně skvrnitým kožichem. Medvědi se stále těší jen malé oblibě - strach zřejmě zbavuje lidi soudnosti a snaží se vykořenit cokoliv divokého a nevypočitatelného, co se v lesích vyskytuje.
Navzdory lidskému strachu dochází k setkání medvěda s člověkem v Beskydech i na Slovensku dennodenně, aniž bychom je zaznamenali. Medvědi, stejně jako jiní velcí savci zřejmě tuší, jaké nebezpečí jim od lidí hrozí, proto se lidem, v rámci možností, raději vyhýbají.
Stopy medvěda poblíž Lidečka, 24. 8. 2005. Foto Michal Bojda
