Potrava medvěda hnědého
Základní údaje:
- V Evropě tvoří 60–80 % potravy medvěda hnědého rostlinná složka (od trávy přes pupeny po různé lesní plody). Medvědi se také živí hmyzem a – jak už jejich jméno napovídá – milují také med.
- Aktivně svou kořist většinou neloví, s oblibou se však živí zdechlinami.
Pestrá medvědí strava
Medvěd hnědý je nevětší evropská šelma: samci dosahují průměrné hmotnosti 170–190 kg, samice 140–160 kg. Nejvyšší dosažená hmotnost může být ale podstatně větší, až 300 kg i více. I přes takovou velikost není medvěd výhradně masožravou šelmou. Naopak, v Evropských podmínkách je 60–80 % jeho potravy rostlinného původu. Větší část živočišné složky pak tvoří různé larvy brouků, kukly mravenců a jiný hmyz. Složení medvědí potravy se značně mění během roku, medvěd pružně reaguje na dostupnost různých potravních zdrojů.
Na jaře se medvědi rádi popásají na čerstvé trávě a pupenech rostlin, na podzim se živí především borůvkami, malinami, ostružinami, šípky, jeřabinami, borovicovými semínky, bukvicemi dalšími plody rostlin. Zvlášť v oblibě mají také med, který vybírají jak divokým včelám, tak ze včelích úlů. Brzy zjara medvědi konzumují zdechliny zvířat uhynulých v zimě. Zastávají tak v lese důležitou sanitární funkci, protože zabraňují šíření různých nákaz.
Neznamená to ale, že medvědi nejsou schopni ulovit živou potravu. Svou kořist usmrcují jedním nebo několika údery do hlavy nebo přes hřbet. Loví však jen výjimečně. Raději využívají kořist ulovenou například rysem (viz video), který naráz zkonzumuje jen velmi malé množství masa. Oproti tomu medvěd spořádá najednou 8–12 kg potravy. Schopnost maximálně využívat aktuálně dostupnou potravu je důležitá hlavně na podzim, kdy medvědi potřebují nabrat tukové zásoby na zimu.
