Rozmnožování medvěda hnědého
Základní údaje
- Doba páření: květen-červen
- Doba vrhu: leden-únor
- Počet mláďat ve vrhu: 1-4, obvykle 2-3
Páření probíhá nejčastěji v období od konce května do konce července, výjimečně i později. Milostná předehra bývá složitá a někdy vcelku zdlouhavá, dokud se medvědice neosmělí přijmout nápadníka do své blízkosti. Dochází také k výhružkám, cenění zubů, řevu a někdy i k soubojům, pokud více medvědích samců usiluje o jednu samici.
Medvíďata uprostřed zimy
Zvláštností zárodečného vývoje medvědů je tzv. utajená březost, kdy se vývoj zárodku po oplodnění zastaví a pokračuje až na podzim: proto porody i navzdory rozdílnému datu početí probíhají ve stejném období, od konce prosince do února, v době zimního spánku. Utajená březost samic trvá zhruba 7-8 měsíců, ovšem samotný vývoj zárodku pouze 8-10 týdnů. Medvíďata se tak rodí velmi malá (zhruba velikosti veverky) a nevyvinutá.
Život mladého medvěda
narození: váha: necelý půlkilogram, velikost: cca 30 cm, hluchá, slepá, slabě osrstěná- 3. týden: otvírají se uši, ale zrakem se orientují až od 7. týdne
- 5. týden: otvírají se zvukovody
- 7.-8. týden: začínají se orientovat zrakem, sluchem a čichem
- do 3. měsíce: kompletní mléčný chrup
- 4. měsíc: váží 4-5 kg
- 3,5-8. měsíce: medvíďata přestávají sát mateřské mléko, od 5.-6. měsíce se již většinou živí samostatně
- 1. rok: cca 40 % hmotnosti dospělých
Diváci večerníčků pana Chaloupka si jistě dokážou představit, jak jsou medvíďata hravá, zvídavá a plná chuti do života. Úmrtnost mláďat v prvním roce je však vysoká - činí 25 až 30 %. Dobrá medvědí matka učí své potomky všem pravidlům, jak by se měl správný medvěd chovat a co se všechno dá či nedá jíst. Po dvou a půl letech by již medvíďata měla být soběstačná. Pohlavně dospívají v 3.-6. roku života, samice většinou už ve 4. roce.
Regulace početnosti
Kvůli péči o mláďata se tak samice může rozmnožovat nejdříve každý druhý rok. Říji však může u samic navodit samec, který předtím její mláďata z loňského vrhu zabije nebo uhynou sama. Zřejmě je to jeden z mechanismů, jak mohou medvědi přirozeně regulovat svou početnost.
Medvědi se často dožívají vysokého věku (20-25 let), bohužel například slovenská populace je v důsledku jednostranně trofejově zaměřeného lovu pohlavně a věkově nepříznivě strukturovaná. Populace je vychýlená ve prospěch mladých medvědů s malým zastoupením dominantních samců (méně než 5 %, více než 20 let pouze 2,6 %) kteří by se mohli podílet na regulaci populace.
