Teritorium a zimní spánek
Teritorium
V Evropě je velikost domovských okrsků medvěda hnědého odhadována na stovek až tisíců kilometrů čtverčních. Mevdědi nejsou přísně teritoriální zvířata, jejich domovské okrsky se často značně překrývají. Nové telemtrické výzkumy na Malé Fatře nebo v Tatrách ukazují, že velikosti domovských okrsků samců dosahuje 200 - 400 km2 a 100 a více km2 u samic.
Velikost značně závisí na množství dostupných letních i zimních úkrytů, zdrojů potravy, ale také na velikosti celé medvědí populace v daném území.
Povětsné "medvědí stromy" netvoří oproti dřívějším doměnkám hranice terotorií medvědů. Sledování fotopastmi také prokázalo, že neznačí pouze velcí teritoriální medvědi, ale také samice nebo mladí jedinci. Tyto stromy slouží jako důležité komunikační uzly.
Je nepochybné, že hlavní část předávané informace na stromech je čichová. Ze všech šelem mají právě medvědi čich nejlépe vyvinutý - jen povrch čichové sliznice je stokrát větší než u člověka.
Medvědí „zrcadlo“ je v přítmí lesa z dálky zřetelně viditelné. Pohoří Penteleu, Rumunsko 2007. Foto: M. Kutal
Zimní spánek
Zimu medvědi tráví zimním spánkem, který je označován jako nepravý. Tělesná teplota se totiž během tohoto polospánku snižuje jen minimálně, spotřeba kyslíku klesá asi o polovinu, ale tep může klesnout až o 75 %. Dalším rozdílem je, že medvědi v zimě nevylučují trus ani moč, nýbrž dochází k jakési recyklaci produktů metabolismu. Na konci tlustého střeva se vytvoří jakási zátka ze suchého trusu, kterou medvěd „vytlačí“ až na jaře dalšího roku. Délka zimního spánku je 75-120 dní, zpravidla od poloviny listopadu do poloviny března. Medvěd se však může probudit i dříve, například v době zimních oblev, a poté znovu ulehnout. Po dobu zimního spánku je medvěd schopen přijímat podněty z okolí (hlavně zvukové), které ho mohou ze spánku lehce probudit.
Zimní brloh, ve kterém medvědi tráví zimní spánek, může být malá jeskyňka, metr hluboká díra ve svahu, kterou si medvěd vyhrabal, nebo jen nakupená hromada chrastí. Ve Finsku medvědi s oblibou „brloží“ ve velkých mraveništích, které jsou v tamních podmínkách poměrně časté. Vnitřek brlohu si medvědi vystýlají mechem nebo větvičkami. Zvlášť pečlivě tak činí březí samice, protože medvíďata se rodí právě v lednu, kdy medvědi spí v brlozích.
