Ochrana velkých šelem
Vlk, rys a medvěd jsou vrcholoví predátoři, a tím i živočichové s velkými prostorovými nároky. Domovské území jednoho zvířete může zahrnovat stovky kilometrů čtverečních. Několik desítek hektarů územně omezené chráněné rezervace jim proto k životu nestačí. Žádný národní park v Evropě není schopen zajistit domov byť jen pro zbytkové populace velkých šelem.
Pro jejich přežití je proto nutné umožnit bezproblémové soužití s lidmi i v kulturní krajině. Nalezení místa pro velké predátory v evropské krajině je přitom nejsložitějším a nejambicióznějším úkolem vůbec, protože jde především o změnu dosavadního pohledu a postojů lidí.
Legislativní ochrana
Všechny tři druhy velkých šelem jsou u nás chráněny podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Podle vyhlášky č. 395/1992 je vlk obecný a medvěd hnědý zařazen mezi kriticky ohrožené druhy živočichů, rys ostrovid mezi druhy silně ohrožené. Na velké šelmy pamatuje i nařízení Evropské rady, resp. NATURA 2000 - všechny tři druhy velkých šelem jsou uvedené ve "Směrnici o stanovištích" (92/43/EEC) v příloze IV jako druhy živočichů, vyžadující v zájmu Společenství přísnou ochranu. V příloze II. vyhlášky 166/2005 Sb. (kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů v souvislosti s vytvářením soustavy Natura 2000) jsou medvěd, vlk a rys uvedeny jako druhy vyžadující zvláštní územní ochranu. Rys ostrovid je předmětem ochrany v evropsky významných lokalitách (EVL) Šumava, Beskydy, Blanský les a Boletice; pro vlka a medvěda byla vyhlášena pouze EVL Beskydy.
Jistou formou ochrany je také zákon č. 115/2000, podle kterého může stát chovatelům nebo osobám poškozeným útokem velkých šelem vyplatit finanční náhradu. Všechny tři druhy jsou také chráněny podle Bernské konvence jako přísně chráněné druhy živočichů (zde však nutno podotknout, že v ČR se Bernská úmluva nevztahuje na vlka a medvěda, což je naprosto absurdní situace).
Praktická ochrana v terénu
Přes všechna zákonná opatření je zjevné, že stavy velkých šelem se u nás nevyvíjí optimálně (jak pojednávají kapitoly o vývoji početnosti velkých šelem v ČR a o pytláctví) a největší nebezpečí pro ně představuje ilegální lov.
Zajistit dodržování stanovené legislativní ochrany velkých šelem, jež jsou velmi pohyblivými a skrytě žijícími živočichy se špatnou pověstí u místních obyvatel, je proto v praxi velmi nesnadné a dokázání viny konkrétnímu pytlákovi ještě těžší. Spíše než na vůli státu tak je reálně ochrana velkých šelem závislá na postojích majitelů loveckých zbraní (především myslivců) a potažmo dalších lidí, kteří mohou chování lovců ovlivnit. Cesta k ochraně velkých šelem u nás proto vede jedině přes změnu postojů obyvatel v oblastech jejich výskytu tak, aby pytláctví vnímali jako nepřípustné a aby byli ochotni sdílet s těmito druhy dnešní krajinu, v níž nechají určitý prostor divoké přírodě.
Proto Hnutí DUHA zahájilo společně se sdružením Beskydčan v roce 1999 projekt Záchrana a návrat velkých predátorů, jehož součástí byl vedle besed, přednášek, výstav, mediální kampaně a snahy o změnu legislativy také terénní monitoring prováděný Vlčími hlídkami. V reakci na stále častější případy nelegálního odstřelu rysa ostrovida na Šumavě odstartoval v lednu 2005 také projekt Rysích hlídek, koordinovaný Hnutím DUHA Brno ve spolupráci se Správou CHKO Šumava.
V současnosti se praktickou ochranou šelem v terénu a osvětou obyvatel zabývají nevládní neziskové organizace, především již zmíněné Hnutí DUHA Olomouc, které v posledních 10 letech realizovalo několik na sebe navazujících projektů. Ty se zaměřovaly na široké spektrum aktivit od osvěty přes terénní monitoring a přímou ochranu velkých šelem v horách prostřednictvím Vlčích hlídek až po ochranu klíčových migračních koridorů velkých šelem. Ve většině těchto aktivit nyní Hnutí DUHA pokračuje a také je doplňuje o činnosti nové, realizované v rámci aktuálních projektů na ochranu velkých šelem.
Další organizace věnující se ochraně a monitoringu velkých šelem:
- ČSOP Radhošť
- Alka Wildlife - projekt Trans-Lynx
- Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - projet Monitoring velkých šelem v EVL Beskydy
- Mendelova univerzita v Brně - Ústav ekologie lesa, projekt "Analýza prostupnosti krajiny a výskytu velkých šelem v Západních Karpatech a návrh opatření na jejich ochranu"
Na Slovensku:
Zapojení veřejnosti
Budoucnost velkých šelem je více než u jiných druhů závislá na názorech a postojích lidí, s nimiž velké šelmy sdílí krajinu. K pokojnému soužití je potřeba, aby lidé měli o šelmách dostatek objektivních informací nezkreslených předsudky posledních staletí.
Proto je dobré o životě šelem u nás získávat aktuální poznatky. Takto můžete k ochraně šelem přispět i Vy – při náhodném pozorování vlka, rysa či medvěda nebo nálezu jejich stop či jiných pobytových znaků stačí napsat na stopy@selmy.cz.
Zájemci o aktivní spolupráci se mohou jako dobrovolníci účastnit pravidelného monitoringu šelem v rámci projektu Vlčích hlídek v Beskydech – ozvěte se nám na vlci.hlidky@hnutiduha.cz, případně Rysích hlídek na Šumavě - rysi.hlidky@hnutiduha.cz.
Čím více údajů o výskytu velkých šelem budeme mít k dispozici, tím přesnější budou odhady jejich počtů a zvyklostí a tyto poznatky pak umožní lepší ochranu samotných šelem i celé naší přírody.
Další možnosti, jak může každý přispět k ochraně velkých šelem
Potřeba přeshraniční spolupráce na ochraně šelem
Vzhledem k závislosti počtu šelem u nás na vývoji jejich populací na Slovensku se jejich situace v Beskydech odvíjí také od postoje slovenských úřadů. Ty stanovují kvóty lovu vlka a vydávají výjimky na lov medvěda, obojí však bez dostatečných informací o jejich současných počtech a vyhodnocení vlivu těchto zásahů do populací zmíněných druhů. Proto Hnutí DUHA v srpnu minulého roku (2011) podalo stížnost k Evropské komisi, a letos tuto stížnost doplnilo a urgovalo její řešení.
Zdroj fotografie: www.lovuzdar.sk
