Lov šelem na Slovensku
Lov vlků na Slovensku
Vlci se vyznačují velkou pohyblivostí na obrovském teritoriu, které může zasahovat do více států. Přestože je u nás vlk zařazen do kategorie kriticky ohrožených živočichů a nesmí se u nás lovit, je situace na Slovensku rozdílná. Vlky je zde možné během 2,5 měsíce v předem vymezených oblastech lovit. Protože zvířata státní hranice nerespektují, lov vlků na slovenskku může mít negativní dopad na české vlky v České republice.
Ačkoliv je vlk na sousedním Slovensku řazen mezi zvláště chráněné druhy, je zde tato kvóta stanovována každoročně již od roku 2009, a to vždy na omezenou dobu – od dubna 2012 od 1.11. do 15.1. Na tlak polského ministerstva životního prostředí a českých, polských a slovenských ekologických nevládních organizací jsou postupně zpřísňovány podmínky lovu. Na základě stížností zmíněných organizací a podnětům od veřejnosti zahájila Evropská komise v roce 2013 tzv. infrindgement kvůli porušování unijních směrnic na ochranu přírody. Slovensko v reakci na tento mezinárodní tlak snížilo kvótu a především zpřísnilo podmínky lovu.
Podmínky lovu vlka na Slovensku
Postupně dochází k zpřísňování podmínek, týkajících se oblastí, kde je možné vlka zastřelit. Až do roku 2013 platil zákaz lovu pouze v části okresu Čadca a NP Slovenský kras a v oblastech V. stupně ochrany přírody (nejpřísněji chráněná území). Od sezóny 2013/2014 se území celoroční ochrany vlka rozrostlo o další příhraniční oblasti s Českou republikou (celá CHKO Kysuce), Polskem a Maďarskem. Od listopadu 2015 je vlk celoročně chráněn v souvislém pásu podél celé hranice s Polskem a také ve všech evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000, kde je druh předmětem ochrany.
Mapa Slovenska s vyznačenými oblasti úplného zákazu lovu vlků (červeně). Zdroj: NLC
Další omezení se týká způsobu lovu. Zakázáno je usmrcení člena rodičovského páru smečky (dříve označovaného jako alfa pár). Pokud jej smečka ztratí, rozpadne se. Nezkušení mladí vlci mají potom loveckou nevýhodu, protože nemohou využívat kořisti, které se podaří ulovit celé smečce. Mohou se pak uchýlit k útokům na nechráněná stáda ovcí či dalších hospodářských zvířat, která jsou pro ně velmi snadnou kořistí.
I nadále platí zákaz lovit vlka při společných naháňkách, možný je pouze individuální způsob. Zůstává také povinnost bezodkladně hlásit zástřel pověřenému pracovníkovi Státní ochrany přírody, který usmrcené zvíře přijde zkontrolovat, odebere vzorky a zaeviduje záznam.
Foto: www.lovuzdar.sk
Lov medvědů na Slovensku
Nebezpečím je také stále zcela nekoncepční přístup k lovu medvědů na Slovensku, který probíhá jako tzv. regulační lov, ovšem bez toho, že by tamní orgány ochrany přírody znaly skutečnou početnost populace, podle které by žádosti o odstřel hodnotily. Každoročně se tak povolují odstřely medvědů, kteří nikdy nezpůsobili žádnou škodu. Např. v roce 2005 MŽP SR odsouhlasilo odstřel 68 zvířat; nakonec bylo zastřeleno 35, ovšem žádný z deseti "škodníků" - synantropních medvědů, kteří skutečně způsobovali problémy (Lukáč 2006).
Podle Lesoochranárskeho zoskupenia VLK je toto střílení medvědů v rozporu se slovenskou i evropskou legislativou, narušuje sociální strukturu populace a problémy s medvědy neřeší, ale v části případů dokonce vytváří. Dokazuje to i medializovaný případ útoku medvěda na lesníka v revíru mysliveckého sdružení Kamenná u Liptovské Sliače v roce 2006. K útoku došlo navzdory tomu, že přesně v tomto revíru proběhl v předchozím roce regulační odstřel medvěda.
Více o lovu medvědů na Slovensku
Foto: www.lovuzdar.sk
