Lov a potrava rysa ostrovida
Základní fakta:
- Rys svou kořist překvapuje rychlým útokem ze zálohy, úspěšný bývá zhruba v polovině útoků. Kořistí se proto nejčastěji stávají nemocní, mladí nebo méně ostražití jedinci.
- Rys se živí převážně menšími kopytníky ‒ srnčí zvěří. Méně loví jeleny, divoká prasata, hlodavce, zajíce nebo lišky.
- V oblastech, kde rys žije trvale, je srnčí zvěř ostražitější, v dobré kondici a dosahuje i vyšší hmotnosti.
Foto: Karel Brož
Útok ze zálohy
Zatímco vlk testuje vytrvalost zvěře, rys zkouší její ostražitost. Pozoruje zvěř z vyvýšeného nebo dobře krytého místa, poté se připlíží do její bezprostřední blízkosti (max. 30 metrů). Překvapí ji a pronásleduje ji na vzdálenost 20‒50 (100) metrů. Pokud se mu ji během těchto několika desítek metrů nepodaří dostihnout, nechá ji být. To, že rys číhá na kořist na stromě, odkud jí skáče za krk, je pouze pověra. Při tomto počínání by nejspíš padl únavou: ve skutečnosti se musí ve svém teritoriu neustále přemisťovat a slídit.
Menší kopytníci i menší šelmy
Nejčastější potravu rysa je u nás převážně srnčí zvěř, ale např. v Alpách mohou tvořit významnou část potravy i kamzíci. Kořistí se mohou stát i menší jeleni, laně, selata divokých prasat nebo mufloni. Někteří rysové často pronásledují a zabíjejí lišky. Ve Švédsku bylo prokázáno, že rysové dokázali početnost lišek významně regulovat.
Složení rysí potravy na Šumavě podle analýz trusu (počet vzorků byl 122; frekvence výskytu znamená, v kolika % vzorků byl daný druh kořisti přítomen).
| Druh kořisti | srnec | hlodavci | jelen | zajíc | ptáci | divočák | liška | muflon | kočka |
| Frekvence výskytu (%) |
61,5 | 45 | 26,2 | 20,5 | 19,7 | 13,1 | 6,5 | 3,3 | 2,4 |
Zdroj dat v tabulce: Fejklová, Červený.2003. Je liška mlsnější než rys? Myslivost 51 (11):2003, str. 23-25.
Pomalý jedlík
Menší zvířata (hlodavce, zajíce, ale také lišky) zabíjí rys kousnutím do hlavy, kdežto větší kořist (spárkatou zvěř) vahou těla srazí k zemi a zakousnutím do hrdla či týla jí láme vaz. Nepodaří-li se mu zvíře dostihnout, nechá ho být. Větší kořist rysové načínají většinou od kýt, a pokud nejsou vyrušeni, pravidelně se k ní vracejí. Na rozdíl od vlků však nejsou schopni překousnout silné kosti. Pokud není rys při lovu úspěšný, vydrží hladovět i několik dní. Zdechlinu na rozdíl od vlků pozře jen výjimečně, většinou konzumuje pouze čerstvou kořist, kterou sám ulovil.
Obrana ulovené kořisti před konkurenty
Rys se z ulovené kořisti snaží zkonzumovat co nejvíc, naráz však nezvládne více než 1,5‒3 kg svaloviny. Ke svému úlovku se ‒ pokud není vyrušen ‒ vrací několik dní, s přestávkami i více týdnů. Několik takových případů se podařilo zdokumentovat i v Beskydech, např. u Bílého Kříze. Často kořist překrývá trávou, listím nebo sněhem, výjimečně ji vytáhne i do rozsochy stromu, patrně aby úlovek uchránil před liškami nebo jinými potravními konkurenty.
Srny stržené ve Vsetínských vrších a Javornících se rys snažil maskovat trávou, listím a sněhem (Foto: Miroslav Kutal, Vlado Trulík).
