Rozmnožování a mláďata
Od února do března rysové opouštějí své obvyklé trasy, intenzivně značkují své teritorium a vydávají se hledat partnera. V tuto dobu můžeme slyšet i výrazné, daleko slyšitelné „uaaum“, případně i prskání a další hlasové projevy. Vlastní páření rysů je poměrně krátké, předchází mu však časté pozdravování partnerů jemným drcáním čel a vzájemným ošetřováním srsti.
Po deseti týdnech březosti, nejčastěji v květnu, rodí samice v houštině, na skále nebo pod vývratem stromu jedno až čtyři (nejčastěji dvě) mláďata, která zůstávají s matkou až do období dalšího páření. Během této doby se od ní naučí vše, co potřebují k samostatnému životu.
Rysice s dvěma půlročními koťaty zaznamená monitoringem Hnutí DUHA v roce 2009 v Moravskoslezských Beskydech pomocí speciálních fotopastí.
Život mladého rysa
- narození: váha 250‒360g, zhruba 30 cm velký, bělavě zbarvený a slabě skvrnitý
- 1.‒2. den: vnímání čichových a hmatových podnětů (pach a dotyky matky)
- 7.‒15. den se koťatům otvírají se oči, ale začínají vidět až ve věku 18-20 dní
- od 10. dne jemnou světlou srst nahrazuje načervenalá
- 3. týden: první plazivé pohyby, od 4. týdne podnikají první výpravy do blízkého okolí
- šest týdnů: váží asi 1,5 kg
- matka přestává kojit po 2‒3 měsících, ale už 30‒40 dní stará koťata se začínají přikrmovat masem
- ve věku 3,5 měsíce váží rys přes 4 kg
Pokud je rysí rodina v úkrytu vyrušena, matka koťata odnese na jiné místo. Samec se na výchově mláďat nepodílí.
Samostatným lovcem se rys stává zhruba ve věku jednoho roku, kdy má kompletní trvalý chrup. V březnu, v době páření, mladí rysi matku opouštějí, ale někdy se k ní poté na čas vrátí. Postupně však ocházejí najít si vlastní domovské území. Ne všechna mláďata se však dožijí dospělosti - často jich až polovina do doby osamostatnění zahyne.
Samice pohlavně dospívají ve dvou letech, samci o rok později. Rysové jsou schopni reprodukce relativně dlouho: do 14‒17 let věku. Ve volné přírodě se dožívají až 17, v zajetí i 25 let.
