Rozšíření rysa ostrovida
Základní fakta
- R
ys ostrovid dříve obýval prakticky všechny lesní oblasti Eurasie. Dnes se v Evropě vyskytuje roztříštěně v několika větších a menších populacích od severu až k jihu. Jeho celková početnost je také díky úspěšným programům znovuvypouštění rysa do přírody (především v Alpách) vyšší než před 50 lety.
- Přestože byl v českých zemích v minulých stoletích vyhuben, do Beskyd se rys přirozeně vrátil ze slovenských Karpat. Dnes v Beskydech a sousedících pohořích žije zhruba 10-15 rysů.
- 60‒80 rysů osidluje jihozápadní Čechy (především Šumavu a Pošumaví). Návratu rysů na Šumavu pomohli lidé: před třiceti lety tu bylo vypuštěno několik rysů ze Slovenska.
- Sporadicky se rys vyskytuje také v Jeseníkách, Jizerských horách, Krkonoších nebo v Kuršných horách. V letech 2016–2018 se rys původem z Beskyd pohyboval v Moravském krasu.
Současné rozšíření rysa v ČR
V důsledku pytláctví a dopravní mortality se v současné době v ČR vyskytují jen dvě stabilní, rozmnožující se rysí populace: v Beskydech a Javorníkách (10–15 dospělých jedinců) a v jihozápadních Čechách (60–80 dospělých jedinců). V posledních dekádě byl rys sporadicky zaznamenáván také v Krkonoších, Jizerských horách (2015), na Broumovsku (více o výskytu velkých šelem v těchto lokalitách si můžete přečíst zde) nebo v Krušných horách. V Českém Švýcarsku byl prokázan naposledy v roce 2011. Překvapivě vzácný je výskyt šelmy také v Jeseníkách. Nečekaně se rys nedávno objevil v Moravském krasu, kam jedinec, který doputoval až z Beskyd, žil minimálně v letech 2016–2018. Nepočetné záznamy o rozptylu rysa pocházejí také z Českomoravské vrchoviny, příkladem je zvíře sražené na dálnici D1. Celkový počet rysů v ČR se pohybuje kolem stovky zvířat. Poslední souhrnné vyhodnocení výskytu rysa za území ČR je z let 2012–2016, kdy byl výskyt prokázán na 10,8 % území ČR (Kutal et al. 2017).
Výskyt rysa ostrovida (Lynx lynx) v České republice a na západním Slovensku v letech 2012–2016. Zdroj: Kutal et al. 2017, Lynx 48:93–107.
Historie výskytu rysa v ČR
Původní rysí populace v Čechách zanikla v první polovině 19. století (poslední doložený zástřel je z roku 1835 od Tábora). V Jeseníkách a Moravskoslezských Beskydech se rysi vyskytovali ještě na přelomu 19. a 20. století, než byli i tady vyhubeni. Opětovně k nám tyto šelmy začaly pronikat během druhé světové války. Koncem padesátých žilo let podle odhadů v Beskydech asi 25 jedinců. Docházelo však ilegálnímu lovu a v letech 1962–1975 vybíjení probíhalo dokonce v souladu s tehdejší mysliveckou legislativou.
V letech 1976‒1977 byl rys v Beskydech opět vyhuben. Stejně smutný osud rysa potkal v 80. letech v Jeseníkách a na Javořické vrchovině (okraj Českomoravské vrchoviny), přestože rys už byl tehdy zákonem chráněn. V roce 1989 se velikost jesenické populace odhadovala na 15 až 18 kusů, později jen několik kusů. Zprávy o rozmnožující se populaci rysa na Javořicku mizí po roce 1986. V průběhu posledních padesáti let tak u nás byly vyhubeny (nebo na hranici vyhubení zredukovány) nejméně čtyři přirozeně vzniklé rysí populace (Jeseníky 1950‒1959 a 1983‒1989, Beskydy 1960‒1969, Javořická vrchovina 1980‒1986).
Odlišný byl vývoj rysí populace na Šumavě (česko-bavorská populace), kam bylo v letech 1982‒1989 vypuštěno 18 divokých rysů původem ze Slovenska. Proces, při němž člověk navrací vyhubená zvířata do míst, kde dříve volně žila, se nazývá reintrodukce. Na všech reintrodukcích rysů nejen na Šumavu, ale i do Alp se podílela ostravská ZOO a její tehdejší pracovník Ludvík Kunc.
Už v roce 1970 byli rysové vypuštěni také v Bavorském lese (na německé straně Šumavy). Rysům se na Šumavě začalo dařit: jestliže v letech 1992‒1993 tu žilo kolem 75 jedinců, v roce 1995 se početnost populace v jihozápadních Čechách odhadovala na 70‒100 kusů a v roce 1998 na 120‒150 jedinců, kteří osídlili plochu větší než půl milionu hektarů. Toto území zahrnovalo kromě Šumavy i Pošumaví, Český les, Blanský les a nová populace vznikla i v Brdech.
Celkově se populace rysů v ČR od roku 1998, kdy byl jejich počet u nás na svém maximu (130‒150 kusů), nevyvíjí optimálně. Přestože by bylo logické, kdyby rysů i nadále přibývalo a mladí jedinci obsazovali nová teritoria, stal se pravý opak ‒ jejich počty poklesly zhruba o 30 %.
Rys ostrovid v Evropě
Původně rys obýval prakticky všechny lesní oblasti Eurasie, snad kromě Pyrenejského poloostrova, kde stále žije jeho menší příbuzný rys pardálový (Lynx pardinus). Ten je v současnosti nejohroženější kočkovitou šelmou světa ‒ v současné době nežije na celém světě více než dvě stovky zvířat.
V dnešní době je areál rysa ostrovida nesouvislý a zejména v Evropě značně ostrůvkovitý. Rozeznáváme tu tři souvislé a poměrně stabilní oblasti výskytu: Karpaty (2300–2400 rysů), Karélie (2400–2600 rysů), Skandinávie (1800–2300) a Pobaltí včetně částí Ukrajiny a Polska (1600rysů). Nestabilní nebo ohrožené jsou populace česko-bavorská, alpská, jurská a vogézská, které byly obnoveny díky úspěšným reintrodukčním programům v 70. a 80. letech 20. století. Zvláštní poddruh rysa ostrovida dosud přežívá na Balkáně, pravděpodobně zde však nežije více než sto zvířat.
Současné rozšíření rysa ostrovida v Evropě (LCIE, Kaczensky et al. 2013)
Početnost rysa ostrovida v různých oblastech Evropy (LCIE, Kaczensky et al. 2013):
