Ohrožení vlka
Otázka přítomnosti vlka v naší přírodě patří k nejvíce veřejně diskutovaným problémům týkajícím se velkých šelem. Ještě i v dnešní době převládá u části obyvatel žijících v Beskydech negativní názor na přítomnost vlků ve volné přírodě.
Hlavním důvodem byly v minulosti útoky na hospodářská zvířata. Místní obyvatelé si za několik desítek let, kdy tu vlk nežil, odvykli na přítomnost této šelmy v přírodě. Chovatelé hospodářských zvířat si svá stáda dostatečně nechránili, vlci toho začali využívat a nezabezpečené ovce se pro ně stávaly snadnou kořistí.
Bohužel také mnozí myslivci vidí ve vlkovi nežádoucího konkurenta a škůdce. Z řady hlášení a rozhovorů vyplývá, že vlci jsou na moravsko-slovenském pomezí ilegálně loveni, a to na obou stranách hranice. Proto se jim dosud nepodařilo vytvořit v CHKO Beskydy stabilní populaci.
Další poměrně vážné nebezpečí představuje nekontrolovatelně se rozšiřující zástavba volné krajiny a také modernizace a stavba nových rychlostních komunikací.
Vlci se vyznačují velkou pohyblivostí na obrovském teritoriu, které může zasahovat do více států. Přestože je u nás vlk zařazen do kategorie kriticky ohrožených živočichů a nesmí se u nás lovit, je situace na Slovensku rozdílná. Od roku 2009 se tam mohli lovit vlci bez omezení po dobu 4 měsíců (od 1. října do 31. ledna), od roku 2012 dobu lovu stanovili na 2,5 měsíce (od 1.11. do 15.1.), což má pravděpodobně negativní vliv i na populaci vlků v Beskydech, protože zvířata státní hranice nerespektují.
Malá tolerance lidí
Největší hrozbou pro udržení vlka a jeho šíření do dalších oblastí je ilegální lov. Ačkoliv je jen velmi těžko prokazatelný, jednotlivé svědectví o upytlačených vlcích jsou pravděpodobně jen špičkou ledovce. Jak jinak si vysvětlit stagnující (nebo klesající) početnost vlka v Beskydech a minimum známek o výskytu v dalších vhodných oblastech?
Dopadení a usvědčení pytláků je velmi komplikované. Obtížné je zejména získat důkazní materiály a výpovědi svědků. Dalším problémem je všeobecná tolerance k pytlačení velkých šelem a skutečnost, že někteří myslivci si dosud neuvědomují kladnou úlohu šelem v ekosystému.
Fragmentace krajiny
Jiným problémem, s kterým se vlci potýkají, je pokračující zástavba a fragmentace krajiny. Děje se tak například výstavbou nových dálnic nebo průmyslových zón na zelené louce. Tím dochází k přerušování důležitých migračních koridorů, čímž se snižuje pravděpodobnost setkání zvířat rozdílného pohlaví (a tedy možnost rozmnožování) a osídlování dalších oblastí. Pokud dojde k úplné izolaci malé populace zvířat, může dojít k vymření této populace v důsledku genetické degradace, která je způsobena příbuzenským křížením.
Lov vlků na Slovensku
Přestože je vlk na Slovensku řazen jako velmi ohrožený druh, je tam každoročně legálně zastřeleno několik desítek jedinců. V minulých letech bylo možné lovit vlka u našich sousedů od 1. listopadu do 15. ledna. Pouze na území CHKO Kysuce a NP Slovenský kras jsou vlci chráněni celoročně, protože se jedná o oblasti, kudy vlci migrují do České republiky a Maďarska. Bohužel se však tato výjimka týká jen severní části Kysuc, ale ne Javorníků, které také navazují na CHKO Beskydy a vlci zde jsou každoročně zjišťováni. Takto může dojít k odlovu vlků, kteří se vyskytují i u nás. Vlci totiž, stejně jako ostatní zvířata, žádné státní hranice při výběru svých teritorií nerespektují. Proto je beskydská populace vlků tímto povoleným lovem výrazně ohrožována. Od roku 2009 se tam mohli lovit vlci bez omezení po dobu 4 měsíců (od 1. října do 31. ledna), od dubna 2012 stanovili dobu lovu na 2,5 měsíce (1.11. až 15.1.), což představuje pro malou populaci vlků v České republice velkou hrozbu.
Hnutí DUHA Olomouc podalo v srpnu 2011 stížnost ke Komisi Evropských společenství na porušení práva společenství kvůli lovu vlka na Slovensku.
Vlk zastřelený v r. 1999 v Národním parku Nízké Tatry (foto: www.wolf.sk)
Pomozte: Staňte se Přáteli velkých šelem a podpořte práci Hnutí DUHA na ochraně vzácných šelem.
